Vzduchem vázaný ultrazvuk nebo LEA (Laser Excited Acoustics) jsou zvláště účinné například při detekci delaminací v kompozitních materiálech, které jsou rentgenovými paprsky prakticky neviditelné.
Dobrým příkladem je poškozené kompozitní křídlo letadla po nárazu do cizího objektu. RTG snímek odhalí strukturu kompozitu a jeho možné poškození zobrazením jemných trhlin v místě nárazu. Delaminaci v okolní oblasti však rentgen detekovat nemůže. Ultrazvuk je nicméně vhodný pro detekci delaminace, ale neumožňuje zobrazení jemných trhlin ve vysokém rozlišení.
ŘEŠENÍM JE KOMBINACE OBOU TĚCHTO METOD

Roboti umožňují měření 3D obrazů použitím počítačové tomografie a robosyntézy.Robosytézou se rozumí kombinace různých metod počítačové tomografie, které jsou aplikovány na základě potřeb výsledného zobrazení vzhledem k velikosti, tvaru a jiným parametrům skenovaného vzorku. Běžně používané metody při rentgenové kontrole mají obvykle omezenou použitelnost, pokud jde o velikost nebo tvar objektu. ROBOTI PŘEKRAČUJÍ TENTO LIMIT. Robotický systém lze také vybavit sedmou osou (kolejnicemi) a rozšířit tak dosah robotického ramene téměř bez omezení.

Flexibilita robota umožňuje také zaostření rentgenových snímků do různé hloubky. V případě, že je dostupnost omezená, získáváme informace o hloubce díky různé trajektorii snímání tomosyntézou. Výsledné snímky mají správné absolutní rozměry ve všech řezech hloubky objektu. Vzhledem k omezenému rozsahu úhlů není rozlišení hloubky tak dobré jako v případě plného CT. Proto metodu spíše popisujeme jako způsob, jak „zaostřit RTG snímek do vybrané hloubky“. Údaje o plné hloubce se měří jedním skenováním a zaostřená hloubka se ve vizualizaci volí snadno.
TATO METODA LZE PROVÉST I NA LETADLE!

Laserový profiler je zobrazovací nástroj, který poskytuje přesné informace o naskenovaném vnějším tvaru objektu s přesností až do hloubky asi 30 µm. Tento nástroj lze použít přímo k analýze přesnosti vyráběných dílů včetně jejich povrchové struktury. Měření profilerem i měření s ostatními zobrazovacími nástroji jsou zaznamenávána ve stejném souřadnicovém prostoru. Proto mohou data laserového profileru sloužit také jako zdroj pro zlepšení výsledků výpočtově-tomografických rekonstrukcí. Profiler využívá rychloupínání na robota pro rychlou změnu zobrazovacích modalit.

Robotický zobrazovací systém je standardně vybaven laserovým měřením vzdálenosti. Systém jej, před měřením, používá k mapování tvaru vzorku. Tato informace slouží k navigaci robotů kolem vzorku, aby nedocházelo ke kolizím. Lze ji také použít k automatickému řízení trajektorie pohybu robotů tak, aby například udržovali konstantní úhel a vzdálenost od povrchu. To je vidět např. na zakřiveném voštinovém vzorku, kde jsou všechny voštinové buňky zobrazeny kolmo. V případě kontaktních metod jsou robotická ramena také schopna udržovat konstantní tlak na povrch vzorku.